Slávy dcera: Zpěv I. Sála 002

[ZaunköniG]

2

Mnohý jazyk, znělky milé, laje
vám jak upýpavým hríšnicem,
že jste jeho outlým žvanicem
košík dali, k tanci s vámi maje:

ale nač se, skřehlost oudů znaje,
starec k hebkým vtírá mladicem?
Aneb k sněžným blázen hranicem
béře roucho palčivého kraje?

Vy jste, kdo vás bez předsudku cení,
básně, kterým smysel nemizí,
při tom libých milovnice znění;

buďtež tedy volné tomu zvuku,
který ku slavskému pobízí
plesu vaši Hesperidky ruku.