Themabewertung:
  • 0 Bewertung(en) - 0 im Durchschnitt
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Bohuslav Knösl
#1
- Sonet o víně

Kéž prázdna pošklebek utopím v číši svojí,svojí
nad ženu svůdnější, zkad purpur vína plá mi,
než navždy umlknu v propasti černé tlamy,
zkad děsné předtuchy se v chvílích nudy rojí.

Ó lávo života, ó božství nemorálné,
v snů harém opojný své vedeš vyznavače,
z nichž každý pysky své v tvůj hořící mok máče
tu chvilku prodloužil by v moře věků valné. -

Kdos stojí za dveřmi, jenž za chvíli juž vkročí
a ocel smrtící v má teplá prsa vrazí
a ve sloup obrátí mé rozzářené oči...

Hoj, sražme sklenky své! Myšlének temní vrazi,
se z hlubin ženou blíž, sem k zámkům mým se točí,
co doušek poslední svůj požár do tmy hází.
Zitieren


Gehe zu:


Benutzer, die gerade dieses Thema anschauen: 1 Gast/Gäste
Forenfarbe auswählen: