Themabewertung:
  • 0 Bewertung(en) - 0 im Durchschnitt
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Beneš Grünwald
#1
Na houbách

Ji příkmit lesa líbal v hebkém vlase,
co nad čelem jí splýval proudem zlata,
a oči její, báseň tichá, svatá,
mi lakotně se kryly v hebké řase.

Hledajíc houby nad mech klonila se,
tu ode hříbků k žlutým liškám chvátá,
co zatím tužbou duše moje jata
zjev její stihá prchající v jase.

A v muchomůrce hřib že vidím lichý,
co pravé hříbky pod mou nohou čnějí,
mi posmívá se srdečnými smíchy

ta kouzelnice, k vůli které v spěchu
sám každý hříbek, zváben krásou její,
zvědavě zvedá klobouček svůj z mechu.

16. 7. 88

Sonet

Ó radši jedno dlouhé políbení,
jež dala láska v prudkém pohnutí,
než tisíc, při nichž srdcem hnuto není,
a rty se spájí v chladném dotknutí.

Ó jest-li osud, který všecko mění,
i tebe zvážnět jednou přinutí,
nechť moje srdce v prvním utrpení
se rozpukne bez všeho hlesnutí.

Ať není silno překonati muka
a žít, kde slastí nebylo by už,
ať láskou velké také láskou puká.

Smrť volím raděj, nežli citů hluš,
když úděl ten má dáti tvá mi ruka,
jen vzdechy ne, tu chorou smrti druž.

1893

Intimní sonet

Sny pessimismu, posupné mé mraky
blesk rozmetal - ty, Lásko, smutně sladká!
Hle, šílím a se směji, citů hádka
má prsa štve, že podleh jsem ti taky!

Co u mne chceš? Viz, v žití bůh, kde jaký,
juž zmíraje se stydí, modla vratká,
co posvátno, vše s žitím zmizí zkrátka,
i čas, i prostor, vše co klame zraky!

"Nuž, zemru s tebou, nezapuď mne, vlídný,
ó aspoň pro ty sny a dojmy vřelé,
v nichž jsi se klamal, ale přec byl klidný,

vždyť půjdu s tebou taky v říše stmělé
též střesouc vše, čím klame život bídný!"
Tož pouze v tom buď naše štěstí celé.
Zitieren


Gehe zu:


Benutzer, die gerade dieses Thema anschauen: 1 Gast/Gäste
Forenfarbe auswählen: