28.01.2018, 11:34
Ó vinobraní...
Ó vinobraní snů, nad nimiž listopad
se měkce usmívá skrz bronzy západu,
vy necháváte smutky tiše k nebi plát
jak žertvy oltářů v měsíční náladu.
Na každé cestě pak se mrtví naleznou,
již milováni byli v červencových dnech,
a Vzpomínka jde duší, s vlajkou smutečnou,
noc nese v očích svých a lunu ve vlasech.
Tu myslí muž na ženu s tělem těšivým,
na levandule plné lože a pokoje,
na dýmky, krb a děti, bicí orloje,
a žena zkřehlá, bloudíc krajem deštivým,
si kouzlí Orient a zámky prostřed skal,
kde by ji zlý a krásný pirát miloval.
Ó vinobraní snů, nad nimiž listopad
se měkce usmívá skrz bronzy západu,
vy necháváte smutky tiše k nebi plát
jak žertvy oltářů v měsíční náladu.
Na každé cestě pak se mrtví naleznou,
již milováni byli v červencových dnech,
a Vzpomínka jde duší, s vlajkou smutečnou,
noc nese v očích svých a lunu ve vlasech.
Tu myslí muž na ženu s tělem těšivým,
na levandule plné lože a pokoje,
na dýmky, krb a děti, bicí orloje,
a žena zkřehlá, bloudíc krajem deštivým,
si kouzlí Orient a zámky prostřed skal,
kde by ji zlý a krásný pirát miloval.