Jaroslav Vrchlický

[ZaunköniG]

Ballata


Jak čínský krepon v okně kraj mi leží.
Les tmavý, nebe ostré, táhlou čarou
se kopce rýsují mdlou noční parou
a s měsíce jak samé stříbro sněží.

Vše v polosvětle se tak divně třese:
na vlnách matné měsíčné ty blesky,
ty tmavé stíny ostré, pruhovaté,
ba věru, ani kraj to není český.

Chtěl teď bych státi o samotě v lese
a na stromy se dívat černošaté,
jak hvězdy se v nich třesou, plody zlaté!
V kraj pohádek tak bizarní a sladký
bych dítětem chtěl zpátky! —
Jak čínský krepon v okně kraj mi leží.