Hermor Lilia - Druckversion +- Sonett-Forum (https://sonett-archiv.com/forum) +-- Forum: Sonett-Archiv (https://sonett-archiv.com/forum/forumdisplay.php?fid=126) +--- Forum: Sonette aus slawischen Sprachen (https://sonett-archiv.com/forum/forumdisplay.php?fid=396) +---- Forum: Tschechische Sonette (https://sonett-archiv.com/forum/forumdisplay.php?fid=877) +---- Thema: Hermor Lilia (/showthread.php?tid=23478) |
Hermor Lilia - ZaunköniG - 28.01.2018 Vlast V uhelných nocích, za tmy nové luny, nadměrnou vášní čisté hvězdy žijí, stín lehký vrhá klas, květ, ruka, struny, když modrými je vznítí magnézií. Ty stíny stálic pozvolnými suny, neslyšně třtiny, v tebe lehce vryjí, v mhu vědomou, má duše, blahé runy, zvěst o tvé tajné vlasti Etherii. Mdlá hmota, plytce tkaná elektrony, svým hrubým zdáním tebe nelekej, to v širém prázdnu matných bodů vír. Svou pouhou vůlí náhle zastav jej, i zmizí zeď, strom, skála, zem i zony a volna vejdeš ve světelný mír. RE: Hermor Lilia - ZaunköniG - 28.01.2018 Tři Je přece zázrak! V pratmě nekonečna sto tisíc soustav srší, jiskří div mhy mihotavé, smělá dráha mléčná, zrak zmámen zírá na hieroglyf. Náš oblak - svět (prach vírný neskutečna!) snad už byl o let myriádu dřív, jej vichří v modrou spirálu smršť věčna, v tmě tana, z dáli zroben, zdá se živ. Tím houpán reálnem, slep jeho jasem nahmatám maně pod tvým chladným lasem zas hádanku, jež divně zve se duch. Snad druhá za sebe i prvé zšílí, hloub za vesmírným černem nezáří-li záhada záhad, divně zvaná Bůh. |