Sonett-Forum

- Oblaka

Oblaka, smutná oblaka,
táhnete tupě, lenivě!
Jak mdlá již noha žebráka,
když dlouho kráčel po nivě!

Zřely jste obrovské prostory,
svěží a růžové obzory,
a květy, ještě plné sil!

Zřely jste vášní plameny...
Teď zhnuseny a znaveny
táhnete v nekonečný cíl...

Nic už vás nyní neláká...
Táhnete tupět, lenivě!
Jak mdlá je noha žebrák,
když kráčel dlouho po nivě!