Sonett-Forum

Jan Křesadlo

Vzdorověnec na Seifertův

08

Pryč od erárních hrnců masa,
vždyť ani nejsou největší,
ani mi příliš nesvědčí,
snad přivezli je z domu rasa.

Když kohoutí zpěv vyvolence
se echem vracel od skály,
tu povinně jsme plesali,
náš bard nám tajně pletl věnce.

Obratně splétal krásná slova,
byli jsme jimi zmámeni:
nebyla zrovna Tyrtaiova.

že prý tu máme jenom čekat
a zatím holky z krajek svlékat,
ach, na co je mi kamení.


08

Ich lasse jeden Fleischtopf ausser acht.
Sie bieten eine ungewohnte Speise,
mir unbekömmlich ist dort beispielsweise
die Dauerwurst von Innereien gemacht.

wenn vorbildlich das Blöken unsrer Herde
von allen Mauern widerhallt, dann sei
dies unser Glück in dieser Sklaverei.
Doch im Verborgnen unsre Barden werden,

die Kränze windend, schöne Worte führen,
was uns in unsrer Träumerei bestärkt;
nicht wie Tyrtaios lebt in Streitereien.

Wir hätten nun an unsrem Platz zu sein,
inzwischen lösen Mädchen ihre Schnüre.
Wozu ist heute nutz ihr Mauerwerk?