03.12.2008, 09:24
Jan Křesadlo
Vzdorověnec na Seifertův
02
A dole pedál řeky hučí:
Ta mění se, je neměnná.
Tma kolem ní je zelená,
bral jsem tam dívky do náručí.
Za nocí hvězdných povodní
lze hrát v ní roli astronauta,
zatímco v dálce hučí auta
a Hrad je bledou pochodní.
A jak ta řeka u nohou,
je sama stejná, pořád jiná
pod proměnlivou oblohou,
jež mračí se a zase září,
má stejně věží jako tváří
někomu chutná jak hlt vína.
2
Sieh hier den Barschen zu im seichten Fluß,
die in Bewegung bleiben, permanent.
Vor diesem dunkelgrunen Firmament
gab ich einst meinem Mädchen einen Kuß,
um fortan wie ein Astronaut zu schweben,
durch Nächte, übervoll fliehender Sterne,
die den Verkehrslärm dämpfen in der Ferne,
von fahlen Fackeln ist die Burg umgeben.
Und wie der Strom zu meinem, ihrem Fuß,
obwohl er gleich scheint, nie der selbe ist,
unter dem Himmel steten Wandels fließt,
der manchmal düster schaut, mal mild gelichtert,
Sie hat zahllose Türme, wie Gesichter.
Manch einem ist's wie Wein, ein leichter Gruß.
Vzdorověnec na Seifertův
02
A dole pedál řeky hučí:
Ta mění se, je neměnná.
Tma kolem ní je zelená,
bral jsem tam dívky do náručí.
Za nocí hvězdných povodní
lze hrát v ní roli astronauta,
zatímco v dálce hučí auta
a Hrad je bledou pochodní.
A jak ta řeka u nohou,
je sama stejná, pořád jiná
pod proměnlivou oblohou,
jež mračí se a zase září,
má stejně věží jako tváří
někomu chutná jak hlt vína.
2
Sieh hier den Barschen zu im seichten Fluß,
die in Bewegung bleiben, permanent.
Vor diesem dunkelgrunen Firmament
gab ich einst meinem Mädchen einen Kuß,
um fortan wie ein Astronaut zu schweben,
durch Nächte, übervoll fliehender Sterne,
die den Verkehrslärm dämpfen in der Ferne,
von fahlen Fackeln ist die Burg umgeben.
Und wie der Strom zu meinem, ihrem Fuß,
obwohl er gleich scheint, nie der selbe ist,
unter dem Himmel steten Wandels fließt,
der manchmal düster schaut, mal mild gelichtert,
Sie hat zahllose Türme, wie Gesichter.
Manch einem ist's wie Wein, ein leichter Gruß.